Založení České astronomické společnosti |
Jaroslav Soumar |
Česká (později Československá) astronomická společnost (ČAS) byla založena roku 1917 jako spolek sdružující zájemce o astronomii z nejširších vrstev obyvatelstva. Hlavními cíly Společnosti bylo „... zřízení lidové observatoře astronomické v Praze ..., knihovny a čítarny, přístupné nejširším kruhům ..., šíření a popularisování výsledků moderní astronomie.“ Snaha Společnosti o postavení hvězdárny byla hnacím motorem její činnosti. Většina významných zakládajících členů se popularizací či výukou astronomie zabývala ještě před založením ČAS. Zvláště aktivní v této činnosti byl Ing. Jaroslav Štych, který organizoval astronomické přednášky pro nejširší vrstvy. Několik let před první světovou válkou vydával J. Štych monistický časopis, ve kterém popularizoval výsledky vědy a zvláště astronomie. Právě J. Štych koncem roku 1915 založil společně s Josefem Klepeštou soukromý astronomický kroužek, jehož úkolem mělo být po skončení války zřízení České astronomické společnosti. Během roku 1916 se v rámci kroužku setkali Jaroslav Štych, Karel Anděl a Josef Klepešta, kteří byli vůdčími postavami pozdější České astronomické společnosti. Spolu s dalšími pak během léta 1916 vypracovali stanovy, které byly díky vlivu dalšího člena kroužku, barona Artura Krause, v září 1917 místodržitelstvím schváleny. Dne 28. listopadu 1917 byl zvolen ustavující výbor ve složení: Karel Anděl, Josef Klepešta, Karel Novák, Viktor Rolčík, Lida Rolčíková, Jaroslav Štych a Josef Záruba. Ustavující valná hromada se konala 8. prosince 1917 v Náplavní ulici 6 a účastnilo se jí 50 členů. Předsedou byl zvolen profesor Jaroslav Zdeněk. Dalšími funkcionáři Společnosti byli m.j. Karel Novák, Viktor Rolčík, Jaroslav Štych, Karel Anděl, Josef Klepešta. Česká astronomická společnost vydávala od března 1918 do prosince 1919 svůj čtvrtletní Věstník, který byl od r. 1920 nahrazen časopisem Říše hvězd. Časopis vycházel zpočátku v nákladu 600 výtisků. O rok později než Říše hvězd začala vycházet Hvězdářská ročenka. Stejně jako časopis i ročenka vychází dodnes. Prvními knihami, které společnost získala do své knihovny, byly publikace z pozůstalosti profesora Františka Studničky. Počet publikací se postupně zvyšoval z počátečních třiceti na řádově tisíce. Koncem roku 1918 měla bezmála 150 členů. Na první astronomické přednášce se sešlo více než 350 posluchačů. Počátkem 20. let nadšení členů České astronomické společnosti značně polevilo a uvažovalo se dokonce i o zastavení vydávání časopisu. V tomtéž období začaly vycházet nejprve malé, později i významnější publikace v rámci „Knihovny přátel oblohy“, jejímiž duchovními otci byli Josef Klepešta (odkaz) a František Kadavý (odkaz). Vydavateli těchto knih byla Česká astronomická společnost. |
Jednotlivé odkazy: Štefánikova hvězdárna postavená z finančních prostředků města Prahy a spravovaná Společností byla pro členy ČAS otevřena 24. června 1928, pro veřejnost zpřístupněna o rok později. Dnes součást Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, jejímž zřizovatelem je hlavní město Praha. Říše hvězd astronomický časopis, který začal vycházet roku 1920 jako časopis Společnosti a přes problémy vychází dodnes. Jeden z nejstarších astronomických časopisů na světě. Významné postavy prvních roků České astronomické společnosti Antonín Bečvář 10.6.1901 - 10.1.1965 autor světoznámých Atlasů Coeli. Původně astronom-amatér, později profesionální meteorolog, zakladatel hvězdárny na Štrbském (Skalnatém) plese. Velmi ceněn je i jeho Atlas horských mraků. Ing. Viktor Rolčík 1884-29.8.1954 člen ustavujícího výboru ČAS, první pokladník ČAS a konstruktér kvalitní astronomická optiky. Výrobky z jeho dílny používají astronomové-amatéři dodnes. František Kadavý 12.11.1896-6.5.1972 administrátor ČAS, první ředitel Štefánikovy hvězdárny. Zabýval se mnoha směry astronomie, dodnes se využívají jeho kresby sluneční fotosféry. Dr. Hubert Slouka 6.2.1903 - 14.9.1973 skvělý popularizátor astronomie, dlouholetý šéfredaktor Říše hvězd a pracovník Státní hvězdárny. Dr. Josef Jan Frič 1861-10.9.1945 spolu se svým bratrem Janem založil hvězdárnu v Ondřejově. Výrobce jemných přístrojů, konstruktér a vynálezce zeměměřických přístrojů. prof. Vojtěch Šafařík 26.10.1829-2.7.1902 profesor astronomie na universitě, pozorovatel proměnných hvězd. Kolem r. 1867 uvažoval o založení astronomické společnosti, ale pro malý počet osob i peněz svůj záměr neuskutečnil. profesor František Nušl 3.12.1867-17.9.1951 profesor matematiky na ČVUT, popularizátor a ředitel Státní hvězdárny (1924-1938), předseda ČAS v letech 1922- 1947. Ing. Jaroslav Štych 13. 11. 1881 - 4. 1. 1941 spoluzakladatel ČAS a Lidové hvězdárny Štefánikovy, první jednatel ČAS. Organizátor prvních cyklů astronomických přednášek u nás. Karel Anděl 28. 12. 1884 - 17. 3. 1948 učitel a ředitel školy, spoluzakladatel ČAS a její dlouholetý pokladník i první zapisovatel proslavený svými mapami Měsíce, z nichž Mappa Selenographica z r. 1926 patřila ve své době mezi špičková selenografická díla. Josef Klepešta 1895 - 12. 7. 1976 jednatel ČAS, první knihovník ČAS a zakladatel „Knihovny přátel oblohy“. Ve dvacátých letech, kdy ČAS prožívala krizi, byl hybnou silou celé Společnosti. baron Artur Kraus 1.8.1854-21.3.1930 zakladatel první lidové hvězdárny v Čechách - roku 1912 ji založil v Pardubicích a zpřístupnil ji nejširší veřejnosti. Dr. Gustav Gruss 2.(3.)8.1854-23.9.1922 profesor astronomie na universitě, autor vyčerpávající populární publikace o astronomii „Z říše hvězd“, která vyšla r. 1894 a dosud je pojmem mezi popularizační astronomickou literaturou. prof. Jaroslav Zdeněk 3.4.1837-5.7.1923 první předseda ČAS v letech 1917-1919. Školní rada (vyučoval ještě ve svých 85 letech!), v astronomii se zabýval pedagogickou činností. |