Albert Einstein
	*   14. 3. 1879  Ulm, Německo  †   18. 4. 1955 Princeton, USA
Albert Einstein, jeden z největších fyziků všech dob, se narodil v Ulmu v roce 1879. Studoval na střední škole v Mnichově a později v Curychu, kde absolvoval i vysokou školu. V roce 1900 získal učitelský diplom, byl však další dva roky bez zaměstnání, neboť neměl švýcarské občanství. Pak nastoupil jako referent úřadu v Bernu, kde posuzoval patenty a vynálezy. Ve volnějších chvílích v úřadé a mimo pracovní dobu s velkým zájmem a hluboce studoval práce vynikajících fyziků minulosti, přemýšlel o nich a sám pilně pracoval v oblasti teoretické fyziky. Již v průběhu studia na vysoké škole ho zaujaly nejasnosti v základech teorie elektromagnetického pole. Po sedmileté práci pak nalezl jejich řešení ve své slavné speciální teorii relativity, jejíž základy uveřejnil v roce 1905. Teorie vychází ze dvou základních principů: první obsahuje tvrzení, že všechny fyzikální zákony mají stejný tvar (jsou kovariantní) ve všech inerciálních soustavách souřadnic (tzv. speciální princip relatiaity); druhý postuluje, že rychlost světla má ve vakuu stejnou velikost ve všech inerciálních soustavách (princip konstantní rychlosti světla). Z těchto principů odvodil pak Einstein lorentzovu transformaci s dokázal její platnost při přechodu z jené inerciální soustavy do druhé. Speciální teorie relativity předpověděla ze svých principů dilataci času, kontrakci délek, relativnost současnosti a přímou úměrnost hmotnosti a energie tělesa. Zmíněné jevy byly pak - mimo jev kontrakce délek - experimentálně ověřeny při studiu vlastností elementárních částic v urychlovačích a při studiu vlastností kosmických paprsků. Princip konstantní světelné rychlosti změnil především naše představy o toku času a vedl k vytvoření pojmu prostoročasu. Ukázalo se, že Newtonova mechanika platí v případě, když rychlosti těles jsou ve srovnání s rychlostí světla malé; speciální teorie relativity je v tomto smyslu teorií obecnější. Ke klasickým rovnicím lze v ní přejít tak, že ve výpočtech považujeme velikost rychlosti světla za blízkou nekonečné. Einstein se zabývel i jinými základními problémy. Vyřešil problém Brownova pohybu, rozvinul Planckovy myšlenky o kvantovém charakteru vyzařování a pohlcování světla a došel k závěru, že světlo je proud světelných kvant (fotonů). Věnoval se i kapilárním jevům, vysvětlil vnější fotoelektrický jev a na základě kvantových představ odvodil vzorce pro energii tepelného záření i závislost měrných tepelných kapacit látek na teplotě při nízkých teplotách (0 - 300)K. Svými pracemi přispěl i k rozvoji statistické fyziky a velikým přínosem pro fyziku 20. století byly i jeho mnohaleté diskuse s N. Bohrem a dalšími vědci o kvantové fyzice, o příčinnosti jevů, atd. roce 1909 se stal mimořádným profesorem na univerzitě v Curychu a o dva roky později profesorem na katedře teoretické fyziky v Praze na německé části Karlovy univerzity. Tehdy existovala česká a německá část univerzity. V době svého pobytu v Praze se Einstein intenzivně věnoval vědecké práci v budovách Ústavu teoretické fyziky - dnes přírodovědecká fakulta UK a stýkal se jen s užším kruhem přátel. Od studentů zásadně nepožadoval tehdy běžné poplatky za studium a za zkoušky. V Praze vytvořil, kromě dalších také cennou vědeckou práci o vlivu tíhové síly na šíření světla. roce 1916 publikoval A. Einstein další impozantní výsledek ve fyzice - obecnou teorii relativity, na níž pracoval asi od roku 1907. Tato teorie je jedinečným spojením teorie gravitace a geometrických a fyzikálních představ o struktuře prostoru a času. Odstranila privilegované postavení inerciálních soustav a podala relativistickou teorii gravitace. Jednim z jejích poznatků je, že přítomností hmoty se stává prostor neeuklidovským (zakřivuje se), což je spojeno s účinky gavitace. Vztah mezi matematickým a fyzikálním popisem příodních jevů se zde úzce prolíná. důsledky obeoné teorie relativity byly experimentálně potvrzeny (stáčení perihélia planet, zakřivení světelných paprsků v silných gavitačních polích, Einsteinův rudý posuv spektrálních čar hvězd s velkou hmotností, který způsobuje změnu frekvence jejich světla). vysvětlení fotoelektrického jevu byl Einstein v roce 1921 poctěn Nobelovou cenou. V posledních třech desetiletích svého života se snažil vytvořit jednotnou teorii pole, která by v sobě zahrnovala gravitaci i elektromagnetickou interakci. V současné době se zdá, že bude nutné postupovat při řešení tohoto problému poněkud jiným způsobem, než tím, který navrhoval. nástupu nacismu v Německu v roce 1933 se Einstein vzdal na znamení protestu proti režimu a jeho antisemitismu členství v Pruské akademii věd a přešel na Institute for Advanced Study (Ústav pro vědecký výzkum) v Princetonu ve Spojených státech amerických, kde působil až do konce svého života do roku 1955. . Einstein byl významným filozolem a velkým humanistou, který usiloval podle veškerých svých možností o zachování světového míru. Vystupoval proti silám, které zneužívaly výsledky moderní vědy.
Základní životopisná data: 1879   14. března se A. E. narodil v židovské rodině v Ulmu 1880   Rodina se přestěhovala do Mnichova 1881   18. listopadu se narodila sestra Maja 1889   A. E. vstupuje na Luitpoldovo gymnasium v Mnichově 1894   Odchází ze školy bez závěrečných zkoušek, vzdává se německé státní příslušnosti (později je pouze čestným občanem), jede za rodiči do Milána a krátce tam navštěvuje švýcarskou školu 1895   Neúspěšně skládá zkoušky na ETH (vysoká škola technická) v Zürichu, v říjnu přijat na kantonální školu v Aargau 1896   Ukončuje studium střední školy v Aargau a v říjnu se zapisuje na EPH (vysoká škola polytechnická), na oddělení matematicko-fyzikální. Seznamuje se tu s Milevou Maric, svou příští ženou (1875 - 1948) 1900   Ukončuje studium diplomovou zkouškou a v září se neúspěšně uchází o asistentské místo na ETH v Zürichu 1901   21. února se stává občanem města Zürichu, od 21. května do 14. srpna je pomocným učitelem na střední technické škole ve Wintethuru, krátce pomocným učitelem v chlapeckém penzionátě v Schaffhausenu. První samostatná odborná publikace 1902   Otcova smrt v Miláně. Od 23. června zaměstnancem patentového úřadu v Bernu 1903   6. ledna svatba s Milevou Maric, pocházející z jižního Maďarska 1904   14. května narození prvního syna Hanse Alberta (studoval v Zürichu, od r. 1936 v USA jako profesor hydrauliky na Univerzitě v Berkeley) 1905   Disertace u prof. A. Kleinera v Zürichu. Objev světelných kvant (Nobelova cena 1921) a první práce o speciální teorii relativity 1907   První neúspěšný pokus o habilitaci na univerzitě v Bernu 1908   Habilitace na univerzitě v Bernu, v zimním semestru 1908-9 první přednáška o teorii záření (před třemi posluchači) 1909   Účast na přírodovědném shromáždění v Salzburgu s vlastní přednáškou, seznámení s významnými fyziky (Planck, Rubens, Wien, Pauli, Sommerfeld, Born); v letním semestru nepřednáší pro malý počet zájemců; přednáška ve Fyzikální společnosti v Zürichu, volba mimořádným profesorem na univerzitě v Zürichu, udělení prvního čestného doktorátu na univerzitě v Janově (celkem během svého života A. E. obdržel 25 čestných doktorátů); 15. října odchází z patentového úřadu v Bernu a nastupuje jako profesor na univerzitě v Zürichu 1910   28. července narození druhého syna Eduarda 1911   15. dubna povolán na německou univerzitu v Praze jako řádný profesor, spřátelí se tu mj. s Maxem Brodem. Účast na Solveyově kongresu v Bruselu, kde se blíže seznamuje s Marií Curie a dalšími vědci (Poincaré, Langevin, Rutherford, Lorentz) 1912   V únoru povolán na ETH v Zürichu, v říjnu nastupuje jako řádný profesor pro obor teoretická fyzika 1912   Zvolen řádným členem Pruské Akademie věd v Berlíně a jmenován ředitelem Výzkumného ústavu fyziky společnosti císaře Viléma 1914   Na jaře A. E. opouští Zürich, jeho žena s oběma syny zůstává 1915   Důležité práce k všeobecné teorii relativity 1916   Ukončení práce na všeobecné teorii relativity 1917   První "populární" publikace O speciální a všeobecné teorii relativity 1918   Přednáší jako host na univerzitě v Zürichu 1919   29. března expedice Royal Society of London (Londýnské královské společnosti) pod vedením sira A. S. Eddingtona do Sobralu v Brazílii a na ostrov Principe; při úplném zatmění Slunce se potvrdí správnost gravitační teorie; přednáška v Leidenu na téma Eter a teorie relativity; rozvod s první ženou a sňatek se sestřenicí Elsou 1920   Smrt matky; na kongresu německých přírodovědců v Nauheimu nositel Nobelovy ceny P. Lenard útočí na teorii relativity; mimořádná profesura v Leidenu, osobní seznámení s Nielsem Bohrem, Max Born uveřejňuje práci o Einsteinově teorii relativity. A. E. publikuje nadále i nefyikální práce 1921   Přednášky na Collége de France v Paříži, účast na kongresu v Halle, cesta do USA s Chaimem Weizmannem za účelem sbírky na Židovský národní fond, návštěva Palestiny, v listopadu Nobelova cena za objev fotoelektrických účinků (1905) 1922   Přednáška o teorii relativity v Hamburku, volba do Komise pro intelektuální spolupráci při Společnosti národů, kde spolupracuje s Marií Curie 1923   Pobyt v Leidenu, kde je hostem holandské královské rodiny, přednášky v Göteborgu, cesty do Anglie, Španělska, ČSR, Japonska, Palestiny. Rezignace na práce v Komisi kvůli "katalánské otázce" 1924   Čestný doktorát univerzity v Leidenu, manifest proti všeobecné branné povinnosti (podepsaný Gándhím) 1930   Čestný doktorát ETH v Zürichu, další Solveyův kongres, v zimním semestru přednášky v Princetonu (i v následujících letech) 1931   Vydává soubor vlastních článků Jak vidím svět 1933   Zbyven nemeckého občanství; konfiskace majetku a vypsání odměny za jeho dopadení. Od podzimu v belgickém lázeňském městě Coq u Ostende. Výměna dopisů s Pruskou Akademií věd v Berlíně; usazuje se v USA jako emeritní profesor v Institute for Advanced studies v Princetonu 1934   A. E. dává houslový koncert v New Yorku ve prospěch německých vědců, kteří museli uprchnout z Německa (výnos 6500 dolarů) 1936   Smrt druhé ženy Elsy 1939   2. srpna dopis prezidentu Rooseveltovi o atomové bombě 1941   1. října americké občanství; houslový koncert v Princetonu ve prospěch dětského fondu 1944   Rukopis Einsteinovy práce o elektrodynamice pohyblivých těles z r. 1905 vydražen v Kansas City za 6 milionů dolarů; obnos věnován Kongresové knihovně 1946   Prezidentem Energency Commetee of Atomic Scientists (k odvrácení atomové války) 1948   Smrt první ženy Milevy 1950   Práce o gravitační teorii (Meaning of Relativity) a sborník Out Of My Later Years 1951   Smrt sestry Maji Winteler v Princetonu 1952   Nabídka na úřad prezidenta státu Izrael, kterou odmítá; expedice do Chartúmu v Sudanu potvrzuje zakřivení světelných paprsků 1953   Poslední redakce všeobecné teorie relativity, veřejná oslava narozenin za účelem získání prostředků pro Albert Einstein College of Medicine (výnos 4,5 milionu dolarů) 1954   Nemoc, nedostatečná funkce jater, hemolytická chudokrevnost, celková slabost 1955   18. dubna Albert Einstein umírá Zdroj: Albert Einstein - Jak vidím svět (z německého originálu Mein Weltbild přeložil Hanuš Karlach, nakladatelství Lidové noviny 1993) Do elektronické podoby (HTML) převedl: Zbyněk Křivka
Odkazy:
Nobelova cena - podrobnosti o udělení nobelovy ceny Filadelfský experiment - opravdu se stalo? Dokumenty FBI o Albertu Einsteinovy - 1427 stran dokumentů ze sledování Alberta Einsteina v letech 1937 - 1954  (Můžete objednat ve formátu PDF na CD, pouze za cenu nosiče, poštovné a balné)