| Dlouho evropští a asijští
historikové věřili, že první staré a vzdělané civilizace vznikly
na jejich území a ostatní části zemské pevniny už od nich pouze
čerpaly. Teprve v 18. století objevili archeologové mayské město
Palenque, zarostlé v džungli a ztracené pro lidstvo tak dokonale, že
o něm nevěděli ani Indiáni bydlící v blízkých vesnicích. V něm
bylo objeveno nejstarší nalezené datum vytesané mayským písmem do
kamene, a to 13.0.0.0.0.4. Ahau 8. Cumhu, což odpovídá 10. březnu
roku 3374 před naším letopočtem. Je ovšem pravda, že ono datum
mohlo být vytesáno náhodně a nemusí se vztahovat k žádné
historické události.
Mayská početní soustava |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
365-ti denní rok, tzv. "haab" Mayská civilizace byla jedinou pokročilou civilizací na světě, o které víme, že neznala ani pluh, ani vůz a ani domácí zvířata. Neexistovala u nich žádná střední společenská třída, kasty kněží a šlechty se nikdy nestýkaly s nevědomými venkovany. Jejich rok byl zpočátku dlouhý 360 dní. Protože to však nebylo praktické, zachoval se starý způsob počítání času pro zvláštní účely, kdežto pro všední život byl zaveden kalendář, který lépe vyhovoval změnám ročních období - obvyklý rok o 365 dnech, zvaný haab. Měl osmnáct měsíců po dvaceti dnech a na vyrovnání jeden doplňkový měsíc s pouhými pěti dny, které byly považovány za nešt'astné souhrně označované xma kaba kin. Mayové kromě roků rozdělených na 18 dvacetidenních měsíců a pětidenní doplňkový měsíc používali také týdnů, ale jejich týden byl stejně dlouhý jako měsíc - dvacet dní, začínal pouze v jiný den, počátky měsíce i týdne byly vůči sobě posunuty. Každý den v týdnu měl své vlastní jméno, zatímco každý den v měsíci měl své vlastní číslo a svůj vlastní název, přičemž číslo dne zůstávalo stejné, kdežto název dne se následkem krátkého doplňkového měsíce měnil. Názvy jednotlivých dnů v měsíci byly vzaty z událostí v lidském životě od narození až do smrti ve stáří. Název prvního dne například značil pořádek, název desátého dne úspěch, jedenáctého překonání obtíží, třináctého pokročilý věk, osmnáctého válku a smrt, dvacátého slunce. Vypadá to, jako by kalendář vyjadřoval filozofickou koncepci života. Číslo 20, vzniklé z dvacítkového systému počítání odvozeného od počtu prstů na rukou a nohou, mělo také význam „úplný" nebo „dokonalý". Počet dvaceti dnů tedy znázorňoval úplný lidský život. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Protože je počet dnů v měsíci
- 20 - dělitelný počtem dnů doplňkového měsíce Uayeb - 5 - beze
zbytku, pak měsíce mohly začínat pouze čtyřmi dny týdne. Tak například,
jestliže prvním dnem roku, nulovým dnem Pop byl den týdne Akbal, pak
byl Akbal rovněž nulovým dnem všech následujících měsíců,
nevyjímaje poslední pětidenní měsíc Uayeb. Posledním dnem v roce,
tzn. čtvrtým Uayeb, byl den týdne Manik. Protože však jména dnů
jdou stále za sebou, nezačínal další rok dnem Akbal, nýbrž dnem
Lamat. V následujících letech připadal Nový rok na den Ben, Eznab a
po něm zase na Akbal. Vidíme tedy, že Nový rok připadal pouze na
jeden ze čtyř dnů týdne: Akbal, Lamat, Ben či Eznab. Přes rozdílný počet dnů v týdnu a měsíců v roce by si zatím byly náš a mayský kalendář podobny. Označení Akbal 0. Pop, Kan 1. Pop, Chicchan 2. Pop odpovídá třeba našemu pátek 1. ledna, sobota 2. ledna, atd. Mayové však zavedli ještě třetí způsob označování dnů v roce, jakési týdny po 13 dnech označovaných jen čísly a to od jedničky do třináctky, které běží za sebou jako jména dní v týdnu, takže po ukončení období dnem s číslem 13 následuje zase číslo jedna. Proto správné označení dne v mayském kalendáři vypadá takto: 12. Akbal 0. Pop, 13. Kan 1. Pop, 1. Chicchan 2. Pop, což znamená dvanáctý den jménem Akbal nultého dne měsíce Pop, třináctý den jménem Kan prvního dne měsíce Pop, první den jménem Chicchan druhého dne měsíce Pop atd. Mayský rok měl vždy 365 dní, a protože 13krát 28 rovná se 364, opakovaly se třináctidenní týdny v roce dvacetosmkrát a jeden den se musel vzít z týdne následujícího roku. Začínal-li tedy rok číslem 1, pak byl číslem 1 označen i 4. Uayeb - poslední den roku, takže následující rok začínal číslem 2. Pořadová čísla Nových roků nebyla dána jako u nás letopočtem, ale čísly a názvy dnů v týdnu. Data Nových roků po sobě následují takto: 1. Akbal 0. Pop, 2. Lamat 0. Pop, 3. Ben 0. Pop, 4. Eznab 0. Pop, 5. Akbal 0. Pop, 6. Lamat 0. Pop atd. až po 13. Akbal 0. Pop, po němž už přicházel 1. Lamat 0. Pop. Kombinace 1. Akbal 0. Pop se zopakuje až po 52 letech. Roky v osobním životě Mayové označovali pomocí prvních dvou datumových údajů; řekli třeba „přestěhoval jsem se v roce 6. Ben", což značilo rok, jehož první den 0. Pop připadal na 6. Ben. Protože to bylo jen jednou za 52 let, tedy nejvýš dvakrát za lidský život, docela to stačilo. 360-ti denní kalendář, tzv.
"dlouhý počet" |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
260-ti denní období, tzv. "tzolkin" Mayové si zřejmě libovali v kalendářních komplikacích, protože kromě piktunů, baktunů a ostatních zavedli ještě tzolkiny, což bylo období 260 dnů, do kterého se vešly beze zbytku jak třináctidenní týdny, tak i dvacetidenní jmenné týdny. Každý den tzolkinu označený číslem a jménem týdne se opakuje jednou za 260 dní zrovna jako každý den haabu (roku) označený číslem dne měsíce a názvem měsíce se opakuje jednou za 365 dní roku. Celkové spojené datum se objevuje jednou za 52 let, tedy jednou za 18.980 dní.Tato perioda se nazývá kalendářní okruh. Za oněch 18.980 dní uplynuly 52 haaby nebo 73 tzolkiny a právě tato závislost je základem harmonie mayského kalendáře. Jakékoli zavedení dodatečných dnů nebo přestupných roků by způsobilo, že složitý systém, vypracovávaný po staletí, by ztratil smysl. Proto, ačkoliv vypočítali délku slunečního roku na 365,2420 dne, to je pouze o 0,000.2 méně, než je dnes uznávaná délka tropického roku, nechávali svůj kalendář jako toulavý putovat ročními obdobími. Mayský kalednář spojující oběh třináctidenního týdne, dvacetidenního týdne a dnů v celém roce, označených dnem měsíce a číslem dne v měsíci. Když byla všechna tři kolečka správně sesazena, zjistilo se pouhým otáčením, za jak dlouho nastane který den a jak se bude jmenovat. Tyto tři do sebe zapadající kroužky se považují vpodstatě za první mechanizované kalendárium. Mayové jsou tedy prvními tvůrci "automatizovaného kalendáře". Ve 14. století našeho letopočtu byla mayská říše zaplavena Aztéky, kteří na území Mexika vytvořili vlastní stát; přetrval až do španělské invaze. Aztékové používali podobného kalendáře jako Mayové: byl založen na rocích o 365 dnech a na obdobích o 260 dnech, jen pořadí dnů označovali poněkud odlišným způsobem. Největší rozdíl je v číslování dní v měsíci: Aztékové je označovali od jedničky do dvacítky místo od nuly do devatenáctky. Pod jejich vlivem provedli Mayové některé úpravy ve svém kalendáři, takže dnes rozdíl, s nímž se setkáváme u jednothvých autorů při datování historických událostí v Mexiku z doby před španělským nájezdem, dělá někdy až 260 let. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Mayské piktografy Na monumentech, například na stélách jsou Mayská data vepsána formou dvojitého sloupce hieroglyfů. Ty se čtou obvykle zleva doprava a shora dolů. Série začíná úvodním hieroglyfem a často končí údaji vztahujícími se k lunárním cyklům nebo k tomu z devíti "Pánů noci", který byl právě u moci. Mezi tím je údaj vyjádřený jako počet baktunů, katunů, tunů atd., a údaj podle tzolkinu (260-ti denního cyklu) a haabu (365-ti denního roku). Pro názornost uvedeny tři příklady zápisu mayského datování: |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Zpracoval: Hanuš Karpíšek - http://bimbo.fjfi.cvut.cz/~karpisek/kalendar/ | |||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
