Mars

Mars byl a stále je považován za planetu, na které je (nebo byl) možný život. Proto se o něj právem zajímají vědci z celého světa.

Dráha a rotaceStejně jako v případě Země, nastává na severní polokouli Marsu zima tehdy, když je planeta poblíž perihélia a dopadá na ni intenzívnější sluneční záření. Výsledkem toho je pak mírnější celkové klima na severní polokouli než na polokouli jižní.

Těleso planetyNa pólech planety jsou bílé kruhové skvrny, připomínající ledovce zemských pólů. Zásadně odlišná je však dominující barva obou planet - naše Země je při pohledu z vesmíru převážně modrobílá, zatímco Mars je nápadně červený. Příčinou jsou oxidy železa v povrchových vrstvách hornin Marsu.
Mars má mnohem nižší hustotu než Země - pouze 3,9 g/cm³. Z toho vyplývá, že se formoval v chladnější oblasti mateřské mlhoviny než Země; je sice složen z četných prvků, ale čistého železa obsahuje podstatně méně než Země. Železné jádro Země zaujímá asi třetinu jejího objemu, jádro Venuše asi jednu pětinu a jádro Marsu pouze 4% celkové hmoty planety.
Hlavní parametry Marsu

Povrch MarsuPovrch Marsu je zřejmě výsledkem mnoha procesů, za nichž se vytvořily různé typy terénu. Mezi tyto procesy lze počítat bombardování povrchu meteoroidy, vulkanickou a tektonickou činnost, vymizení podkladového materiálu, působení větru a snad i vody.
Výrazným terénem této planety je krajina pokrytá krátery. Na jižní polokouli planety je ale daleko více kráterů než na polokouli severní a mnohé z nich vykazují stopy silné eroze. Navíc se na jižní polokouli nalézají krátery největší. Z toho lze odvodit, že nejintenzívnější bombardování probíhalo asi v první miliardě let po vytvoření kůry planety, ale ve stejné době působila i nejsilnější eroze. Krátery na severní polokouli jsou zjevně mladší a mají také lépe zachovány všechny detaily. Není to samozřejmě vyvoláno tím, že by bombardování na severní polokouli bylo slabší, ale zahlazením nejstarších a největších kráterů pozdějšími vulkanickými výlevy.
Jiným působivým svědkem vulkanické činnosti jsou obrovské štítové sopky, jejichž základny mají průměr několika set kilometrů, a které jsou vyšší než nejvyšší hory na Zemi. Nejmladší a největší z nich je Olympus Mons s průměrem asi 600 km, převyšující okolní terén o 25 km.
Jinou pozoruhodností objevenou na Marsu sondami jsou sinusovité kanály, z nichž největší má délku 1 500 km a šířku až 200 km. Na první pohled připomínají koryta pozemských řek, a proto se jejich vznik připisuje působení tekoucí vody. Určitou podobu by snad bylo možné najít mezi marťanskými kanály a pouštními, vysýchajícími říčkami na Zemi.
Atmosféra Marsu je však v současné době velmi suchá a jakákoli volná voda na povrchu planety by se velmi rychle vypařila. Není však vyloučeno, že v dřívějších dobách existovala epocha nebo možná i epochy, v nichž se na Marsu mohla udržet.

Polární čepičkyOkolí pólů planety je pokryto bílou vrstvou, která je nejspíš tvořena ledem. Ve ale velmi tenká, protože na jaře mizí rychlostí až několika desítek kilometrů za den. Vrchní bílá vrstva, která na jaře a v létě částečně mizí a v zimě se opět obnovuje je nejspíš pouze méně podstatnou částí čepiček. Hlavní složkou by měla být poměrně tlustá (snad až několik set metrů) ledová vrstva, skrytá od nánosy prachu.

MěsíceMars má dva miniaturní měsíce, Phobos a Deimos, které jsou pravděpodobně typickými představiteli malých měsíců. Phobos má rozměry asi 20 až 23krát 28 km, ještě menší Deimos má rozměry 10krát 16 km.
Zvláštností Phobosu je to, že obíhá okolo Marsu ve vzdálenosti pouhých 9 500 km, takže jeden oběh dokončí za 7^h39^m. Za jediný den na Marsu tedy oběhne zhruba třikrát; pro pozorovatele na Marsu vychází na západě a zapadá na výhodě.

Koncem roku 1996 odstartovala ze Země americká sonda Mars Pathfinder. V roce 1997 po ukázkovém přistávacím manévru sonda přistála na Marsu. Během sestupu sonda nasbírala obrovské množství dat o marťanské atmosféře. Uvnitř bylo vozítko Sojourner, které se vydalo na průzkum blízkého okolí.

Zde jsou nějaké obrázky z této cesty:

Jak NASA zkoumala,zkoumá a bude zkoumat Mars:

Mariner IV (1964 - 1965) - první letmý pohled na Mars z blízkosti
Mariner VI (1969) - studie atmosféry a povrchu
Mariner VII (1969) - studie atmosféry a povrchu
Mariner IX (1971) - první sonda na orbitu jiné planety než je Země
Viking I (1975) - celkové studie a průzkum povrchu
Viking II (1975) - celkové studie a průzkum povrchu
Mars Pathfinder (1996 - 1997) - první vozítko na Marsu - Sojourner
Mars Polar Lander (1998 - 1999) - bohužel ztracen
Mars Global Surveyor (1996 - 1997) - dokonalé zmapování povrchu
Mars Surveyor 2001 (2001) - celkové studie, průzkum povrchu, produkce surovin

Autor: Jirka geomail@email.cz