datum | čas | akce | poznámka |
POZOROVÁNÍ V LEDNU
/Všechny časy v středoevropském čase -SEČ/
datum |
čas |
akce |
poznámka |
Pá.15.1. |
Při východu Slunce |
Prstencové a částečné zatmění Slunce |
Viditelné pouze východně od linie Brno- Olomouc |
Slunce /-26,7m/ Pozorujeme zrnitost povrchu, rotaci Slunce a ojedinělé skvrny a drobné skupiny skvrn. Stále probíhá minimum skvrnové aktivity. Slunce nad obzorem: 1.1. 7.59 -16.08h, 10.1. 7.57 -16.18h, 20.1. 7.49 -16.33h, 30.1. 7.37 -16.50h
Měsíc /-12,7m/ do půlnoci za jasných nocí od 1. -5.1. a od 16. -31.1. pozorujeme krátery, kráterové valy, soumrakové oblasti aj. útvary
Merkur /2,7m/ ve 2. půli měsíce nízko na jihovýchodním obzorem, těsně před východem Slunce v souhvězdí Střelce
Venuše /-3,9m/ ve 2. půli měsíce nízko nad jihozápadním obzorem, těsně po západu Slunce v Panně. Na večerní obloze nad západem Venuše
bude zářit až do října 2010
Mars /-0,4m/ celou noc jako načervenalý objekt v souhvězdí Raka. Nad východním obzorem po setmění
Jupiter /-2,2m/ nízko nad jihozápadem ve Vodnáři jako nejjasnější objekt
Saturn / 0,8m/ po půlnoci nad jihovýchodem v Panně
Uran /5,9m/ nízko nad jihozápadem ve Vodnáři, zapadá do 19h
Neptun /7,9m/ v souhvězdí Kozoroha nízko nad jihozápadem
Hvězdy,dvojhvězdy, mlhoviny, hvězdokupy, galaxie- po celý měsíc daného ročního období
ÚKAZY A AKCE
7.1. 11.39h Měsíc v poslední čtvrti 23.1. 11.53h Měsíc v první čtvrti
15.1. 08.11h Měsíc v novu 30.1. 07.17h Měsíc v úplňku
1.1. Měsíc v přízemí, vzdál. 358 tis.km 30.1. Měsíc v přízemí, vzdál.356 tis.km
17.1. Měsíc v odzemí, vzdál..406tis.km /letos nejblíže k Zemi/
2.1. 1900 narodil se americký astronom Leslie Peltier - objevitel komet. Např. v r.1954 slavný slovenský "lovec" komet L. Kresák
objevil kometu s pozdějším názvem C/1954 M2 (Kresák - Poltier), pak nezávisle na nich ji nalezl i americký amatérský astronom
Leslie C. Peltier
3.1. Země nejblíže ke Slunci 147 098 730 km
4.1. Nejvyšší činnost meteorického roje Quadrantidy. Země prolétá rojem mezi 31.12.-5.lednem. Počet až 130 meteorů/ hod.
rychlost 42km/s
7.1. 1610 Italský hvězdář Galileo Galilei objevil 4 největší měsíce u planety Jupiter. Jmenují IO, Europa, Ganymed a Callisto, které pojmenoval
až v r.1614 zveřejněné v publikaci, německý hvězdář Simon Marius. Už v menším triedru je možno je spatřit u Jupitera po setmění
nad jihozápadem
13.1. Venuše se nachází v prostoru za Sluncem a je nejdále od Země tj.256 miliónů km. Vzdálenost Země -Slunce je 149,6 mil. km.
Paradoxem je, že při svém oběhu kolem Slunce je z pohledu ze Země nejvíce osvětlena v poloze za Sluncem a přesto má na obloze
nejslabší jasnost/-3,9magnitud/. Naopak od fáze první a poslední čtvrtě /Slunce ozařuje Venuši z boku/, do fáze srpku,
kdy se planeta nachází před Sluncem, je nejjasnější /až -4,7m/
15.1. Prstencové a částečné zatmění Slunce viditelné východně od střední Moravy. Tak například v Košicích již bude zatmění viditelné
v celém průběhu, neboť tam Slunce vychází o 20 minut dříve než v Brně
16.1.1996 Na Kleti byla objevena planetka 1996 BG s pozdějším definitivním názvem JÁRA CIMRMAN
20.1. 5.28h Slunce vstupuje do znamení Vodnáře
-----------------
Poloha:
Rektascence Deklinace
Východ
Západ /Pro 15. ledna/
Merkur
18h 23.8m -20° 17'
6h 27m 15h
3m
Venuše
19h 50.3m -21° 58'
8h 4m
16h 24m
Mars
9h 16.7m +20° 18'
17h 47m
9h 26m
Jupiter 22h
7.1m -12° 34'
9h 27m 19h 29m
Saturn
12h 21.3m + 0° 16'
22h 36m 10h
47m
Uran
23h 40.7m -2° 53'
10h 13m 21h
50m
Neptun
21h 47.6m -13° 45'
9h 13m 19h
3m
Motto:
„Paničko Alfa Centauri, poptávce dovolte ňáké, matička Slunce se dává ptát, máte-li dětičky také.“ Jan Neruda: Písně kosmické
Soldát Zdeněk