V noci ze soboty 8. na
neděli 9. listopadu nás čeká druhé z dvojice letošních úplných zatmění
Měsíce. Na rozdíl od květnového bude od nás listopadové zatmění
pozorovatelné v celém svém průběhu.
Začátek zatmění bude viditelný z Evropy, Asie
kromě jihovýchodní oblasti, Afriky, z většiny Jižní Ameriky a z poloviny
Severní Ameriky. Konec zatmění bude viditelný ze západní Asie, Evropy a
z většiny Afriky.
Měsíc u nás vychází v sobotu 8. listopadu 2003
přibližně v 16 hodin 16 minut (přesný okamžik záleží na místě
pozorovatele - v rámci České republiky se liší řádově o minuty), tedy
dlouho před začátkem zatmění. Zapadá pak 9. listopadu 2003 přibližně v 7
hodin 19 minut, tedy dlouho po konci zatmění. Úkaz proto bude u nás
viditelný v celém svém průběhu a také dostatečně vysoko na obloze.
Podmínky pro pozorování zatmění jsou výrazně lepší než při posledním
pozorovatelném zatmění Měsíce u nás 16.5.2003 v ranních hodinách. V době
zatmění se Měsíc bude nacházet nad jihozápadním obzorem. Úplné zatmění
bude krátké - probíhat bude pouze necelou půlhodinu, protože Měsíc se
vnoří jen na okraj stínu naší planety. Z toho důvodu jihozápadní okraj
Měsíce, nejbližší k hranici zemského stínu, ztemní jen málo.
Začátek částečného zatmění připadá na neděli
9.11. v 0:33. Tehdy se Měsíc začne schovávat do zemského stínu. Z levého
horního okraje začne na Měsíci postupovat zemský stín, až jej pokryje
celý. To nastane ve 2:08, kdy začíná úplné zatmění. Úplné zatmění potrvá
do 2:30. V tu chvíli se Měsíc začne vynořovat ze zemského stínu a my
uvidíme poslední pozorovatelnou fázi měsíčního zatmění - částečné
zatmění. Částečné zatmění skončí ve 4:04. Před a po fázi částečného
zatmění je ještě tzv. polostínová fáze, ve které se Měsíc pohybuje v
polostínu Země. Ta je ale okem a běžnými prostředky nepozorovatelná,
protože pokles jasu Měsíce je nepatrný.
Ani při úplném zatmění Měsíc z oblohy úplně
nezmizí. I když se bude nacházet v zemském stínu, bude slabě viditelný.
Bude osvětlen slunečními paprsky, které se v zemské atmosféře lámou a
dostanou se tak i do zemského stínu. Protože se v naší atmosféře
rozptyluje nejméně červené světlo, bude mít Měsíc načervenalou barvu.
Jak bude Měsíc při zatmění tmavý, bude záležet na momentálním znečištění
zemské atmosféry. I za úplného zatmění lze na Měsíci dalekohledem
pozorovat obrysy měsíčních moří a některé zvlášť jasné krátery.
Na pozorování zatmění bude nutné vyhledat místo
s volným výhledem na jihozápad. Lepší bude místo pod tmavou oblohou, kde
tmavěčervená barva Měsíce vynikne nejlépe. Přesvětlená obloha ve městě
zážitek ze zatmění sníží. K pozorování zatmění Měsíce není nezbytný
dalekohled. I prostým okem je vidět postup zemského stínu na měsíčním
kotouči a při úplném zatmění tmavěčervené zabarvení Měsíce, které je při
každém zatmění jiné. Dalekohledem je možno pozorovat, jak se povrchové
útvary na Měsíci noří do zemského stínu. Ideální je kombinace obou druhů
pozorování. Zájemci o pozorování budou moci vyhledat hvězdárny, které
budou mít v průběhu zatmění otevřeno pro veřejnost. Jejich seznam lze
najít na http://www.astro.cz/insts/.
Zatmění Měsíce vzniká tehdy, dostane-li se
Měsíc do zemského stínu, který Země vrhá do prostoru. Měsíc se proto
musí nacházet na protilehlé straně oblohy než Slunce. Při zatmění je
tedy Měsíc vždy v úplňku. Ne při každém úplňku ale nastává zatmění
Měsíce. Měsíc většinou zemský stín mine. K tomu, aby zatmění Měsíce
nastalo, musí být splněny dvě základní podmínky: kromě toho, že Měsíc
musí být v úplňku, musí se ještě nacházet v blízkosti tzv. uzlu své
dráhy. Rovina oběhu Měsíce okolo Země je totiž vůči rovině, ve které
obíhá Země okolo Slunce skloněna o úhel přibližně 5 stupňů. Tuto rovinu
měsíční dráha protíná ve dvou bodech - uzlech. Poloha uzlů se mění ve
zhruba 18tileté periodě, nazývané Saros.
Na rozdíl od slunečních zatmění, kdy měsíční
stín zasáhne jen malou část zemského povrchu a sluneční zatmění je pak
pozorovatelné jen z malé části Země, lze měsíční zatmění pozorovat z
celé k Měsíci právě přivrácené zemské polokoule, tedy z kteréhokoliv
místa na zemském povrchu, které má v době měsíčního zatmění Měsíc právě
nad obzorem.
Ročně mohou být na Zemi pozorována nanejvýš tři
zatmění Měsíce. Někdy však není viditelné ani jedno. Poslední u nás
pozorovatelné zatmění Měsíce nastalo 16. května letošního roku v ranních
hodinách. Příští zatmění Měsíce uvidíme v roce 2004. Budou to dvě úplná
zatmění Měsíce, a to 4. května 2004 a 28. října 2004. |