Výroční zpráva
- 2000
Úvod Rok 2000 byl prvním rokem, kdy Hvězdárna Fr. Pešty
fungovala formou občanského sdružení. Již po prvním roce můžeme
konstatovat, že tato forma je životaschopná, a co je hlavní, umožňuje přitáhnout
spoustu nových lidí a zájemců o astronomii. Práce hvězdárny Popularizace astronomie a osvětová činnost
mezi širokou veřejností 35. výročí založení Hvězdárny Fr.
Pešty Na závěr několik poděkování: Oslavy navštívilo celkem 1379 občanů, z toho 832
dny otevřených dveří, 81 přednášky a 356 ostatní akce. Pozorování těles sluneční soustavy V průběhu roku 2000 byly pozorovány planety: Pro nepříznivé počasí bylo možné v roce 2000
pozorovat pouze dva meteorické roje - Orionidy a Perseidy. Unikla tak krásná
podívaná na Leonidy, které dosáhla svého 33 letého maxima. Dalším nepříznivým
faktorem při pozorování meteorických rojů je světelné znečištění
oblohy, které bylo znásobeno činností světelných poutačů okolních
diskoték. Toto přesvětlení oblohy tak omezilo pozorování o plné 4
magnitudy (světelné jasnosti). Členové hvězdárny se zúčastnily shromažďování
údajů o průletu a dopadu bolidu ze dne 6.5.2000. Pro upřesnění následuje
tisková zpráva HaP Ostrava: Optické jevy můžeme rozdělit do několika
kategorií: Příjmy v roce 2000 18 tis. Kč Výdaje v roce 2000 17 tis. Kč
Výroční zpráva ke stažení >>
zip - Vyrocni zprava 2000.doc - 1,1 MB
Jako hlavní činnosti hvězdárny můžeme uvést:
1) Popularizace astronomie a osvětová činnost mezi širokou veřejností
2) 35. výročí založení
3) Pozorování aktivity Slunce
4) Pozorování těles sluneční soustavy
5) Ostatní pozorování
6) Zajištění provozu hvězdárny
jménem Rady Hvězdárny Františka Pešty předseda Petr Bartoš
V Sezimově Ústí, dne 15.1.2001.
Vypracoval: Petr Bartoš, Vlastislav Feik
Popularizační a osvětová činnost patřily v roce 2000 k hlavním a
prioritním činnostem Hvězdárny Fr. Pešty v Sezimově Ústí.
Základním prvkem popularizace a osvěty byla určena pravidelná otevírací
doba pro veřejnost. Jako otvírací dny byly zvoleny úterý a pátky. V průběhu
roku pak přibyla otevírací doba o posledním víkendu v měsíci. Po důkladném
vyhodnocení můžeme konstatovat, že návštěvnost byla nejvyšší o víkendech,
přičemž úterý a pátky vycházely přibližně na stejné úrovni. Po
roce tohoto fungování můžeme konstatovat, až na drobné výjimky, že
pravidelná otevírací doba má jednoznačně kladný vliv na stále se zvyšující
návštěvnost hvězdárny. S politováním však musíme konstatovat, že již
koncem roku (prosinec) vznikly problémy se stěhováním několika členů hvězdárny
mimo Táborsko. Tyto problémy nás přiměly přehodnotit otevírací dobu,
která od 1.1.2001 bude změněna na pátky a soboty.
Velice významnou součástí popularizace a osvěty jsou pozorování u
dalekohledů. Kromě pravidelné otevírací doby bylo umožněno pozorování
při různých příležitostech, jako např. meteorické roje, zatmění Měsíce
apod. V průběhu roku byly pozorovány: Slunce, Měsíc, Merkur, Venuše,
Mars, Jupiter, Saturn, galaxie, mlhoviny, hvězdokupy, …. Z uvedeného výčtu
je vidět, že se nejednalo jen o pozorování v nočních a večerních hodinách,
ale i přes den (Slunce).
Jako další prvky popularizace a osvěty byly realizovány různé
besedy, semináře a přednášky. Návštěvnost předcházejících akcí
kolísala od téměř nuly až po několik desítek účastníků. Především
bude vždy záležet na výběru tématu a doby konání - v tomto směru se nám
nepovedlo nalézt žádnou souvislost.
Jako samostatnou kapitolu můžeme uvést projekt DVPP - dalšího vzdělávání
pedagogických pracovníků. První tři semináře proběhly za poměrně slušného
zájmu pedagogů, další se však již nepodařilo obsadit dostatečným počtem
účastníků. Nad osudem dalších seminářů tak visí velký otazník,
který se bude muset vyřešit v roce 2001.
Dalším velice podstatným krokem k popularizaci astronomie byl vznik DAK
- dětského astronomického kroužku. DAK je určen pro děti od 9 do 15 let
a schůzky měl v roce 2000 vždy v podvečerních hodinách každé úterý.
Opět zde vznikly problémy se stěhováním několika členů hvězdárny
mimo Táborsko. Tyto problémy budou pro následující rok 2001 asi nejzávažnějšími
v oblasti osvěty a popularizace.
Samostatná kapitola je věnována velice úspěšné akci - Oslavy 35. výročí
založení hvězdárny.
A na konec popisu popularizační a osvětové činnosti nezbývá než se
zmínit o recesistické akci - dopadu bolidu 1.4.2000 u Hvězdárny Fr. Pešty.
Tato akce měla nečekaně velký ohlas mezi laickou veřejností (kladný) a
odbornou veřejností (občas i záporný). Nicméně ukázala, že astronomové
jsou také lidé a dokáží si dělat legraci. (podrobnosti viz www).
Ve dnech 29. května až 5. června 2000 proběhly oslavy 35. výročí založení
Hvězdárny Františka Pešty v Sezimově Ústí.
V rámci oslav bylo uděleno čestné členství hvězdárny RNDr. Jiřímu
Grygarovi CSc., a to za jeho dlouholeté přátelské vztahy a kvalitní
odbornou a popularizační činnost v oblasti astronomie.
Odbornou část oslav představovalo celkem 14 přednášek a besed, kterých
se zúčastnili přednášející z celých Čech. Přednášky zahájil ve čtvrtek
RNDr. Jiří Grygar CSc. svojí přednáškou a besedou nazvanou "Velký
třesk a Bible", která se protáhla oproti předpokladu na téměř tři
hodiny. V pátek následovaly dvě audiovizuální besedy Astronomické společnosti
Vlašim a Hvězdárny Úpice na téma zatmění Slunce a odborný seminář o
optických přístrojích a laserech, který vyústil do diskuse trvající do
večerních hodin. V sobotu dopoledne se mohli lidé zúčastnit besedy a výstavy
pana Prchala o vltavínech a odborného semináře o pozorování Slunce. Blok
besed sobotního odpoledne doznal drobných změn znamenajících jejich
zkvalitnění. Dočkali jsme se velice zajímavých informací od ředitelky
HaP v Českých Budějovicích s observatoří na Kleti Jany Tiché o planetkách
a meziplanetární hmotě. Další zajímavé přednášky realizovali manželé
Soumarovi, Jitka Jakubcová, J. Rozehnal a V. Kopecký.
Pro všechny obyvatele z okolí byly na hvězdárně připraveny dny otevřených
dveří. Návštěvníci mohli zhlédnout techniku, používanou na hvězdárně,
a zároveň jim bylo umožněno pozorování Slunce, hvězdokup, galaxií,
mlhovin a dvojhvězd, a to vše doplněné odborným výkladem členů hvězdárny.
Mezi další nezanedbatelné části oslav patřil např. sobotní dětský
den v zahradě S-klubu, výstava prací a vyhlášení výsledků dětské výtvarné
soutěže "Vesmír kolem nás" v kině Spektrum, výstava o historii
hvězdárny v prostorách S-klubu, promítání letního kina a dva večerní
country bály v restauraci LUNA.
- Městskému úřadu v Sezimově Ústí za poskytnutí kina Spektrum,
zajištění promítání v letním kině a rekonstrukci fasády hvězdárny
- S-klubu za poskytnutí prostor a organizaci dětského dne
- restauraci LUNA za organizaci country bálů
- firmě BASTA a rádiu FAKTOR za propagaci oslav
- KOVOSVITU a.s. za organizaci tiskové konference
- všem členům a sympatizantům hvězdárny za jejich vytrvalost a obětavost
- perfektnímu počasí
Pozorování aktivity Slunce
Rok 2000 byl pro Hvězdárnu Fr.Pešty zajímavý i z hlediska pozorování
sluneční aktivity. Na hvězdárně byla pozorována sluneční aktivita s
nejvyšším počtem 165 zákresů v historii. To znamená, že pozorování
byla prováděna v průměru každý druhý den.
Povrch Slunce je sledován čočkovým dalekohledem o průměru 80mm s
ohniskovou vzdáleností 1370mm, a to metodou projekce.
Nejdůležitějším podkladem pro výpočet všech potřebných hodnot je
samotný zákres se slunečními skvrnami a jejich polohou na disku. Z tohoto
zákresu se vypočítává relativní číslo a další indexy pro vytváření
grafů zachycujících projev sluneční činnost.
Sluneční aktivita byla na vysoké úrovni, protože roku 2000 dosahovala
sluneční činnost maxima 23. slunečního jedenáctiletého cyklu.
V roce 1999 se pohybovala sluneční aktivita na hodnotě napozorovaného
relativního čísla 137,4 a v roce 2000 na hodnotě 174,9 v ročním průměru.
Tato skutečnost, že se jedná o maximum sluneční aktivity 23. cyklu není
zatím definitivní. Může nastat tzv. sekundární maximum, které probíhá
přibližně o dva roky později než první.
Takové sekundární maximum (obr. 3) nastalo ve 22. slunečním cyklu, ale
bylo poněkud menší. U 23. cyklu se může rovněž projevit, ale nemusí.
Zatím můžeme konstatovat, že maximum 23. cyklu odpovídá dubnu 2000.
Na obrázku 3. je patrné kolísání sluneční aktivity během jedenácti
let "silnou čárou".
Dále byla potvrzena jedna ze zajímavostí sluneční aktivity. Sluneční
aktivita je nerovnoměrná na severní a jižní polokouli. Tato nerovnost se
nazývá asymetrie a vypočítává se z výskytu slunečních skvrn odděleně
vyhodnocených pro jižní a severní polokouli. Pro názornost byl v obr. 4
vybrán krátký úsek dvou let. Tyto hodnoty jsou uvedeny z napozorovaných
relativních čísel. Z uvedeného obrázku 4. lze vysledovat, že převládá
sluneční aktivita na severní polokouli.
Pro zajímavost, bylo v roce 2000 možné sledovat několik skupin slunečních
skvrn, které díky své velikosti byly vidět i pouhým okem přes sluneční
filtr.
Pozorování planet
- Merkur
- Venuše
- Mars
- Jupiter
- Saturn
Pozorování meteorických rojů
Dne 6. května 2000 prolétl nad Ostravskem jasný denní bolid, který zakončil
svou pouť v atmosféře Země hlasitým výbuchem. Spaření takového jevu
není právě na denním pořádku a tak tento úkaz zůstane ještě dlouho v
myslích všech náhodných pozorovatelů. Je pravda, že tyto úkazy se na
denní obloze vyskytují jen zřídka, ale již 10 května ve večerních
hodinách bylo možno pozorovat další takový jev. Sice jej nevidělo tolik
pozorovatelů jako u sobotního bolidu, přesto v závislosti na mediální
informovanosti, nás informovalo vícero svědků. Pozorování tohoto bolidu
se také shromáždila na Hvězdárně v Brně a Valašském Meziříčí. Dá
se předpokládat, že dva denní bolidy z poslední doby nemají souvislost
definitivně to však budeme moci říct až po přesném sestavení drah obou
těles která způsobila již zmíněné bolidy. Středeční bolid byl nejlépe
pozorován z Jižní Moravy a svou pouť v atmosféře pravděpodobně ukončil
nad územím Rakouska.
Jak jsme již informovali v souvislosti s bolidem ze 6. května, byl pravděpodobně
nalezen úlomek původního tělesa. Meteorit byl předán odborníkům z
Asronomického ústavu v Ondřejově, kteří jej převezli do Prahy k
laboratornímu průzkumu. V těchto chvílích je úlomek na cestě do
izotopové laboratoře v Itálii, kde se bude na základě testů určovat
doba samostatné existence původního tělesa před jeho vstupem do zemské
atmosféry. Již z předběžných průzkumů však vyplývá, že se jedná o
vzácnější typ kamenného meteoritu.
Je pravděpodobné, že v hraničních oblastech Moravskoslezských Beskyd a
Lysé hory se nachází více takových meteoritických úlomků. Pokud by
snad někdo nalezl tmavě zabarvený "kámen" podivného vzhledu v
uvedených lokalitách je nejlépe uchovat jej bez kontaktu s lidským tělem
v čistém mikrotenovém sáčků nebo jej nechat na místě a informovat
nejbližší hvězdárnu.
Význam nalezení dalších úlomků je obrovský, neboť těles u kterých
byl pozorován průlet atmosférou a později nalezeny úlomky v podobě
meteoritů není mnoho. V celé historii bylo těchto případů popsáno jen
pět a to nejen v České republice nebo v Evropě, ale na celém světě. Vůbec
první případ nalezení tělesa na základě pozorování průletu atmosférou
byl Příbramský meteorit nalezený těsně po dopadu roku1959. Mnohá muzea
sice mají velké sbírky meteoritů čítající několik stovek nebo i tisíců
meteoritů, většinou se však jedná o tělesa, která byla nalezena až
mnoho desítek nebo i stovek let po jejich srážce se zemí. "Čerstvé"
meteority mají zcela jiný význam, neboť se na nich dá zkoumat dlouhodobý
účinek kosmického záření a meziplanetárního prostoru ve kterém se
meteoroid, tedy původní těleso ze kterého nacházíme úlomky, pohybovalo
i několik miliard let.
Ostatní pozorování
Pozorování vzdáleného vesmíru
Při pozorování vzdáleného vesmíru je největší překážkou, stejně
jako při pozorování meteoritů, znečištění oblohy světelným smogem.
Bylo tak možné pozorovat pouze několik nejjasnějších hvězdokup, mlhovin
a galaxií, které tak představovali cca 1/3 objektů katalogu Messier.
Pozorování optických jevů v atmosféře
V roce 2000 bylo zahájeno pozorování optických jevů v atmosféře. Většina
pozorování se bude v průběhu roku 2001 zpracovávat a v pozorováních se
bude i nadále pokračovat.
a) jevy způsobené lomem slunečních paprsků na krystalcích ledu ve
vysokých vrstvách atmosféry
b) jevy způsobené lomem měsíčních paprsků na krystalcích ledu ve vysokých
vrstvách atmosféry
c) jevy způsobené lomem slunečních paprsků na kapičkách vody v atmosféře
d) jevy způsobené elektrostatickou elektřinou a jejími výboji především
při bouřkách
e) jevy způsobené vodní vlhkostí v různých vrstvách atmosféry
Zajištění provozu hvězdárny
Průběžné zajišťování finančních prostředků pro provoz a investice
hvězdárny probíhalo po celý rok 2000. Podařilo se zajistit dostatečné
množství finančních prostředků pro pokrytí přímých provozních nákladů
spojených s fungováním objektu hvězdárny. Rovněž se podařilo zajistit
dostatečné množství finančních prostředků pro pokrytí přímých nákladů
spojených se základní činností provozovanou na hvězdárně, a to včetně
oslav 35. výročí založení.
Získání nových členů hvězdárny předčilo naše veškerá očekávání.
Během roku 2000 se zvýšil počet členů z 10 na 26.
Zabezpečení objektu a okolního pozemku patří mezi neúspěšné úkoly
stanovené na rok 2000. I přes příslib MÚ Sezimovo Ústí se nepodařilo
zajistit objekt proti vykradení a není proto ani možné objekt a jeho
vybavení pojistit. Tento úkol přechází jako první priorita do roku 2001.
Zajištění vydávání periodického zpravodaje bylo jedním z hlavních úkolů,
který se podařilo bez větších problémů splnit. Můžeme jen doufat, že
zpravodaj bude v této podobě vycházet ještě mnoho dalších let.
Snížení světelného znečištění oblohy v okolí hvězdárny není
jednoduché prosadit, ale z dlouhodobého hlediska budeme rádi, když se
nebude zhoršovat. Dobrou zprávou je ochota města konzultovat typy používaného
pouličního osvětlení a rovněž možnost vypnutí venkovního osvětlení
areálu letního kina. Bohužel je zde také problém opačný, kdy nám v
roce 2000 přibyly v poměrně blízkém okolí dva laserové poutače diskoték,
které za "příznivých" podmínek dokáží komplikovat i pozorování
pouhým okem.
Dovybavení hvězdárny výpočetní a audiovizuální technikou a její
napojení na internet, to byly dva rozdílné problémy. Výpočetní i
audiovizuální technika byla ve větší míře doplněna - funkční jsou
celkem tři PC (286, 386, 486), video a TV, rádio a DIA-promítačka. Připojení
na internet není ani pro následující období reálné bez poměrně vysoké
finanční pomoci. Obsluha stránek www proto probíhá "svépomocí"
prostřednictvím připojení jednotlivých členů k internetu.
V roce 2000 proběhlo alespoň částečné dovybavení odborné knihovny,
tvorba audiovizuálních pořadů se však omezila pouze na vytvoření několika
sad diapozitivů.
Pořízení dalekohledů bylo realizováno zapůjčením soukromé techniky,
které vyvrcholí v průběhu roku 2001 montáží dalekohledu (průměr 300
mm / f=4500 mm), který zapůjčí hvězdárně V.Feik, a to po zabezpečení
a pojištění objektu.
Hospodaření
- členské příspěvky 7 tis. Kč
- z činnosti 9 tis. Kč
- ostatní 2 tis. Kč