Velká opozice Marsu |
|
|
|
|
První pokus o fotku
Marsu - 2.8.2003 |
Druhý pokus o fotku
Marsu - 23.8.2003
použit planetární filtr
|
|
|
|
|
Třetí pokus o fotku
Marsu - 2.8.2003
použit planetární filtr, 180x zvětšení
|
|
|
|
Mimořádná
pozorování |
Planeta
MARS |
|
|
Informace
o úkazu |
|
Pozorování Marsu nekončí 27. srpna
V posledních dnech se objevují poměrně
zkreslené informace o pozorování planety Mars v srpnu 2003. Je sice
pravdou, že planeta k nám bude 27.8.2003 nejblíže za několik tisíc
let, není ovšem nutné Mars pozorovat právě a pouze tento den. Celý
proces přibližování a vzdalování obou planet se děje ve velkých měřítcích,
a proto změny pozorovatelné pouhým okem se projeví až za několik týdnů
po tomto datu. Co je však podstatné, i po tomto datu, a vlastně celý
podzim, budeme moci pozorovat planetu Mars pouhým okem nebo dalekohledem.
Vzhledem k výjimečnému přiblížení planety Mars, nabízí Hvězdárna
Františka Pešty za jasného počasí mimořádná pozorování, jejichž
přehled je uveden zde - Mimořádná
pozorování. Pozorování pak bude možné i v dalších měsících,
a to v rámci běžné otevírací doby Hvězdárny. Zájemci tak nemusí
litovat toho, že tuto příležitost propásly, protože mohou stále přicházet
a sledovat pomocí velkého dalekohledu s třísetnásobným přiblížením
planetu Mars. Podrobnosti může každý naleznout také na adrese
http://www.hvezdarna-fp.cz
|
|
Podrobnosti o velké opozici Marsu uvádíme
z tiskového prohlášení České astronomické společnosti č.49
V letošním roce na konci srpna bude Mars od Země
v nejmenší vzdálenosti za posledních 73 000 let. Výjimečně velký
úhlový průměr kotoučku planety nám umožní uvidět v kvalitních
dalekohledech řadu detailů, které jsou jinak pod hranicí rozlišitelnosti.
Načervenalý kotouček planety Mars je pokaždé ozdobou noční oblohy.
Podmínky k jeho pozorování se mění a závisí především na
geometrickém postavení Země, Marsu a Slunce. Mars řadíme k vnějším
planetám, obíhá kolem Slunce ve větší vzdálenosti než Země, a tak
nejvhodnější podmínky k jeho pozorování nastávají, když je v tzv.
opozici (nachází se "na opačné straně" než Slunce). V té
době je nad obzorem prakticky po celou noc a kulminuje kolem půlnoci.
Navíc je v té době Zemi mnohem blíž než jindy, má tedy větší
jasnost a jeho kotouček má také větší úhlový průměr. Pro pozemského
pozorovatele se Mars dostává do opozice každých 26 měsíců. Jestliže
si uvědomíme, že obě planety, Země i Mars, obíhají kolem Slunce po
eliptických drahách, jistě nás napadne, že opozice v různých letech
budou znamenat i odlišné podmínky k pozorování "červené
planety". Liší se především vzdáleností, která obě planety dělí.
Největšího přiblížení dosáhnou v případě tzv. "perihelové
opozice", kdy se Mars nachází poblíž přísluní a Země poblíž
odsluní svých drah.
Velmi výjimečná perihelová opozice nastane v srpnu tohoto roku. Obě
planety budou nejblíže sobě za posledních 5000 let, tak to alespoň
tvrdí experti na internetových stránkách NASA. Ovšem podle Belgičana
Jeana Meeuse, kterého můžeme považovat za dostatečně věrohodnou
autoritu ve světě astronomických výpočtů, je celá událost ještě
mnohem unikátnější. Tvrdí, že ve středu 27. srpna 2003 bude vzdálenost
mezi Zemí a Marsem pouhých 55 746 199 kilometrů a že takové přiblížení
nenastalo celých 73 000 let. O den později, tedy 28. srpna 2003, bude
Mars přesně v opozici.
Takovou unikátní příležitost k pozorování Marsu bychom si určitě
neměli nechat ujít a měli bychom se pokusit Mars pozorovat svým
dalekohledem nebo navštívit v srpnu či v září některou z hvězdáren
a za příznivého počasí se zúčastnit večerního pozorování určeného
veřejnosti.
Velké opozice využijí i kosmické agentury a v letech 2003 a 2004 se k
Marsu má vydat hned šest sond. Zajímavým projektem je evropská sonda
Mars Express. Agentura ESA ji úspěšně vypustila (raketou Sojuz) na počátku
června 2003. Projekt je prvním z nové generace relativně levných a
flexibilních sond. Hlavním úkolem sondy po příletu k Marsu je hledání
vody pod povrchem planety a také vyslání malého přistávacího
modulu. Modul byl pojmenován podle Darwinovy lodě jako Beagle 2. Pokud
bude jeho přistání na Marsu úspěšné, bude kromě hledání stop života
provádět také důkladný geochemický rozbor.
Tomáš Gráf
|
|
Mapky
a schémata |
|
Datum |
Zdánlivý
poloměr |
Východ
(SEČ) |
1. květen
2003 |
4.7" |
1:39 |
31. květen
2003 |
6.1" |
0:29 |
30. červen
2003 |
8.2" |
23:04 |
30. červenec
2003 |
11.0" |
21:26 |
19.
srpen 2003 |
12.4" |
20:06 |
29.
srpen 2003 |
12.6" |
19:22 |
8. září
2003 |
12.2" |
18:35 |
28. září
2003 |
10.6" |
17:03 |
28. říjen
2003 |
7.8" |
15:02 |
27.
listopad 2003 |
5.7" |
13:20 |
|
|
|
|
|
Poloha planety Mars
nad JV obzorem (zelená linka) 1.7.2003 ve 24 hodin |
Poloha planety Mars
nad JV obzorem (zelená linka) 20.7.2003 ve 24 hodin |
|
|
|
|
Poloha planety Mars
nad JV obzorem (zelená linka) 10.8.2003 ve 24 hodin |
Poloha planety Mars
nad JV obzorem (zelená linka) 27.8.2003 ve 24 hodin |
|
|
|
|
Poloha planety Mars
nad JV obzorem (zelená linka) 15.9.2003 ve 20 hodin |
Poloha planety Mars
nad JV obzorem (zelená linka) 15.10.2003 ve 20 hodin |
|
|
|
|
Poloha planety Mars
nad J obzorem (zelená linka) 15.11.2003 ve 20 hodin |
Poloha planety Mars
nad J obzorem (zelená linka) 15.12.2003 ve 20 hodin |
|
|
|
|
|
|